Stav: Veselá
Jsem závislá na: Hudbě
Čtu: Wolfgang Hohlbein - Nad propastí
Poslouchám: Immediate Music - Catch the falling sky

Průběh včerejška

28. srpna 2012 v 11:40 | Lucianne Gray |  Informace
Chtěla bych sdělit důvod, proč včera nic nepřibylo. Jednoduše.
Vstala jsem, nasnídala se, dala se do kupy a pak mi děda (se kterým jsem na Moravě) oznámil, že pojedeme navštívit jeho sestru, pro mě tetu, do Oslavan. Podle jeho slov mělo být venku chladno, ale když jsem uviděla jak sluníčko paří do oken, bylo mi jasné že chladno rozhodně nebude. Hodila jsem na sebe šaty a legíny, zatímco děda se navlíkl do džínů, trička s dlouhým rukávem a bundy. Jakmile jsme vyšli ven, tak samozřejmě že bylo horko. No, to není až tak moc důležité. Po jedenácté hodině jsme nasedli na vlak, pak přestoupili na autobus a hurá do Oslavan. Jenže děda předtím nezavolal tetě že jedeme, a tak jsme zjistili že není doma. No, nevadí. Zašli jsme do zámecké restaurace, kde podávali opravdu obří porce, tudíž jsem snědla kolik jsem mohla, a zbytek nechala zabalit. Teď jsem po městě chodila s bílou krabicí zabaleného oběda. Jelikož jsem už psala, že potřebuju něco nového na čtení, přemluvila jsem dědu abychom se po něčem takovém podívali. Jenže v Oslavanech knihkupectví nebylo. Takže jsme si počkali na autobus, a tentokrát vyjeli směr Ivančice, což bylo větší město. Děda si vybral z bankomatu nějaký peníze, a pak jsme se vydali hledat knihkupectví. Žádný velký problém, nalezeno za necelých deset minut. Vešli jsme dovnitř, a mě bylo okamžitě jasné, že tady si nevyberu absolutně NIC. Veškeré knížky co tam měli, byly sci-fi, historické, romantika, a ty tři upířiny byly na pokračování. Na to, že to bylo jediné knihkupectví ve městě, tak to byl dost malý výběr. No, nakonec jsme se rozhodli, že to nenecháme jen tak, a nasedli na autobus do Brna. Bylo už dost pozdě (asi pět hodin) a mě už bolely z toho sluníčka oči, z neustálého pobíhání z místa na místo nohy, a to horko mě doslova vraždilo. Nicméně... vystoupili jsme v Brně na Mendlově náměstí, kde jsme se vlbec nevyznali, takže nám nakonec poradil jeden pán, který nás i kus cesty doprovodil. Naskočili jsme do tramvaje, a pak vystoupili na takovém... 'tramvajovém nádraží', nebo mi to tak alespoň přišlo. Celkem zajímavé, že to všechno jen kvůli knížce, že?
Z toho 'nádraží' to už bylo kousek na ulice, kde se to hemžilo obchody, a taky lidmi. S dědou jsme se shodli, že si napřed koupíme pití, abychom nemuseli umřít žízní. Obchod nebyl moc daleko, ale měl úzké chody, a bylo narváno. Samozřejmě že jsme se tam narvali taky. Popadla jsem první pití co mi přišlo pod ruku, a děda vzal energy drink, který mimochodem nesnáším. No, zaplatili jsme, vymotali se ven, a okamžitě se napili. Dala jsem si tři loky, pak jsem pití zavřela s tím, že blbější už být nemůžu. Nekoupila jsem třešňový džus, jak jsem myslela, ale třešňový sirup (komu to nedochází, sirup je nesnesitelně hustý a sladký, a tak se jeho malé množství rozpouští ve vodě). Pití jsem znechuceně strčila zpět do tašky, a napila se energy drinku, přičemž mi málem naskočila kopřivka.
Courali jsme se ulicemi, jestli najdeme nějaké knihkupectví (já pořád s bílou krabicí jídla v ruce) a nakonec jsme ho našli. Vešli jsme dovnitř, a já se tam snad hodinu probírala knihami abych našla něco, co mi sedne. Původně jsem chtěla zkusit Sukubu od Richelle Mead, protože když si knížku stahuju z internetu, nesnáším čtení v notebooku, ale nikde jsem ji nenašla. Zeptala jsem se prodavačky, a ta mi řekla že ji nemají. Pak jsem se ještě zeptala, jestli mají nějaké knížky od Richelle Mead, a když mi řekla, že nemají, bylo mi jasné, že ten jejich systém nějak nefunguje, protože v dalším regálu jsem pak našla celou sérii Vampýrské Akademie. Hledala jsem dál. Když jsem dospěla k polici kde vedle sebe sousedily Hunger Games: Aréna Smrti, a Vzpoura od Andrey Cremerové, byla jsem dost nerozhodná. Nakonec jsem ale sáhla po druhém díle mé tolik oblíbené Smečky (až seženu i třetí díl, a přečtu ho, připravím si pro vás recenzi do nové rubriky) a šla k pokladně.
Kniha nakoupena, vše zařízeno, mohli jsme jet zpátky. Po cestě jsme si ještě koupili zmrzlinu, já obdarovala pouličního zpěváka s moc hezkým hlasem dvacetikorunou od dědy, a pak jsme došli na nádraží. Jízdenky zakoupeny, všechno zařízeno, vlak ujel. Hodinu jsme museli čekat na nádražních lavičkách, přičemž jsem si četla, a když pak přijel vlak, neuvěřitelně mě bolelo za krkem. Děda pomohl nějaké mladé paní s taškami, a celou cestu vlakem si s ní povídal. Byla celkem milá, a když jí děda oznámil že píšu, tak říkala že je to skvělý atd, atd... Když se pak přišlo téma na školu, tak mávla rukou a řekla že známky nejsou důležitý, že její známá má syna který měl samé trojky a čtyřky, a dneska je z něj skvělý doktor. Byla bych štěstím bez sebe kdyby měla moje máma takový názor.
Pak přišlo další překvapení. Na koleje spadl strom, a nějaký rychlík to do něj napálil. Tudíž jsme museli dojet na nejbližší nádraží, a dojít k autobusu jakožto náhradní dopravě, který nás měl převézt na další nádraží. Všichni předchozí pasažéři vlaku se narvali dovnitř, a já, s bílou krabicí jídla a knihou v ruce, jsem měla co dělat, abych neupadla. Naštěstí to jistilo madlo na zadní straně nějakého sedadla. Dojeli jsme na to nádraží, a přestoupili na další vlak. Ten už nás dovezl na nádraží do Vysokých Popovic, děda se rozloučil s tou paní, a my mohli vyrazit domů. Takhle splavená, a unavená jsem už dlouho nebyla. Večer jsem si ztěží zvládla dát sprchu a vyfénovat si vlasy. Pak jsem padla do postelě, a snažila se alespoň sepsat pár stránek Prokleté Krve, což se mi nakonec i povedlo. Do dvou jsem byla na počítači, abych si stihla zařídit všechno potřebné, a pak si do tří do rána četla, protože ať už byla únava jakkoliv velká, usnout jsem prostě nemohla.
Děkuju že jste mě vyslechli, a přeju vám lepší prázdninové dny než jaké jsem měla já. :-)

Luc.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 LadyD - Affík ;*) LadyD - Affík ;*) | Web | 28. srpna 2012 v 16:05 | Reagovat

waw .... velmi nabytej den :-) ... jinak já bych volila Hunger Games ;-)

2 Erwiel Erwiel | E-mail | Web | 28. srpna 2012 v 17:52 | Reagovat

TAk to je teda fakt nabitej den. :-D

3 Isenstar Isenstar | Web | 28. srpna 2012 v 20:16 | Reagovat

To vypadá jako krásnej den... já místo toho už včera nastoupila do školy (nenávidím německej zákon) a teď se prohýbám pod množstvím úkolů. No, nebudu rozebírat nadávky kterými jsem častovala učitele a říkám: Užívej prázdnin dokud můžeš!

4 Vicky Vicky | Web | 28. srpna 2012 v 20:37 | Reagovat

Já když jsem v knihkupectví, vždycky jsem děsně nerozhodná. Smečku taky čtu, i když s velikými pauzami. Moc se mi to nelíbí. Prokousávám se třetím dílem a je mi jasné, že předchozí díly sem si vůbec nemusela kupovat, protože o pár týdnů později je měli i v knihovně :// Kdybych se dnes měla rozhodovat mezi HG a Smečkou, volila bych Hunger games. Já jsem s HG teprve na konci jedničky, ale je to skvělá série! :-D
A buď v klidu, když jeden den nejsi aktivní... To já poslední dobou nejsem pořád, takže... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.